Inflace je pojem, s nímž se setkáváme téměř každý den, např. ve zpravodajství hlavních večerních zpráv.
Jednoduše řečeno označuje pojem inflace proces, během něhož postupně dochází ke znehodnocování měny. Příčinou toho je růst cen zboží. Zvýšení cenové hladiny komodit neboli výrobků je přitom trvalejší.
K určení míry inflace je důležitý tzv. spotřebitelský koš, který zahrnuje potraviny, nájemné pohonné hmoty. Na spotřebitelský koš má vliv také růst průměrných mezd. Podle stavu spotřebitelského koše, v němž se komodity a služby postupně aktualizují, se určuje index spotřebitelských cen. Jedná se o průměrnou cenu výrobků umístěných ve spotřebitelském koši.

Jak se tedy počítá míra inflace? Od indexu spotřebitelských cen, tzv. se odečte hodnota tohoto indexu v uplynulém roce. Následně se hodnota vydělí opět indexem uplynulého roku a výsledek se nakonec vynásobí stem.
Podle dat Českého statistického úřadu byla průměrná hodnota roční míry inflace k prosinci minulého roku 2,5 %, změna míry inflace v květnu tohoto roku v porovnání s letošním dubnem je 0.5 %.
Aby se člověk v těchto údajích vyznal, musí také vědět, že inflace do deseti procent se považuje za mírnou. Dalším typem je inflace pádivá, tj. desítky až stovky procent. Za této situace se doporučuje investovat do zlata a nemovitostí. Dlužníci se také ale dostávají do výhodnější pozice oproti svým věřitelům. Třetím typem je tzv. hyperinflace, při níž dochází k úplnému rozpadu hospodářství, přičemž peníze přestávají plnit svou funkci a stávají se bezcennými. Taková situace platila např. v Německu pro první světové válce.

opozitním pojmem k inflaci je tzv. deflace. Ta naopak znamená snížení cen výrobků, zvýšení kupní síly peněž, což také vede k celkovému zlepšení životní úrovně. V 70. letech byla československá ekonomika ve stavu stagflace. Tím se myslí celková ekonomická stagnace, kvůli které rostou ceny i inflace.
Zvyšování míry inflace vede k tomu, že se prohlubuje státní dluh a klesá důvěra v politiku státu.