Francouzské komedie jsou velmi oblíbené. Tak jako je specifický anglický suchý humor a má svůj široký okruh obdivovatelů, je oblíbený také francouzský ironický humor, který má tradici už v renesančních autorech. Pokud si potrpíte na francouzské komedie, zcela jistě byste si za dlouhých zimních večerů měli prohlédnout film Milosrdné lži.

Milosrdné lži jsou vlastně komedií tak napůl. Částečně se jedná o komedii, částečně o drama. Žánr je tedy na první pohled hutný a i když je ve filmu situačního humoru skutečně mnoho a často se budete smát, celkově má film smutnou atmosféru.
Pokud se chystáte film shlédnout a nemáte rádi, když znáte konec, dále už nečtěte a sežeňte si DVD s tímto filmem.
Pokud naopak rádi víte, o čem film zhruba pojednává, pokračujte ve čtení.
 

Velmi smutná komedie

Příběh pojednává o partě lidí produktivního věku. I když se jedná o lidi již dávno ne mladé, rádi si mnozí z nich užívají. Nejinak tomu bylo u jednoho hrdiny, který se vracel opilý z klubu na skútru, a srazilo ho nákladní auto. Muž končí s velmi těžkými úrazy v nemocnici a parta přátel se schází v nemocnici u jeho lože, včetně jeho milenky, se kterou má jak se říká volný vztah.

Přátelé chtějí být těžce raněnému muži nablízku, zároveň si však nechtějí ujít svou každoroční dovolenou v Bordeux, na kterou nakonec všichni odjíždějí, protože sobectví je silnější než přátelství. Na dovolené prožívají celou řadu úsměvných i dramatických situací. Setkávají se tam také s přítelem, majitelem malé restaurace, který odjíždí za kamarádem do nemocnice. Když se vrací, obviňuje celou partu ze sobectví a lží. Místo, aby byli nablízku umírajícímu kamarádovi, odjedou si užívat, jako by se nic nedělo.

A v nemocnici nešťastný hrdina nakonec opravdu umírá. Sám a bez blízkosti svých blízkých. Pohřeb je srdceryvnou záležitostí, kdy všichni dávají průchod svému smutku, ale bohužel už je pozdě, nic nejde vzít zpátky, ani čas promarněný zábavou, který měl být určen pro útěchu blízkého člověka na pokraji smrt.